Obecně lze říci, že v posledních letech se kvalita elektronických výrobků výrazně zlepšila. Patrně povzbuzeni tímto vývojem čím dál více výrobců přilepuje svým produktům nálepku „prémiový“, avšak u mnoha značek k tomu stačí třeba jen to, že má daný výrobek kovové tělo. V důsledku toho začíná výraz „prémiový“ ztrácet svůj skutečný obsah, který podle mě nemá znamenat jen kvalitní materiály a zpracování, ale celý přístup při navrhování daného produktu. „Design není jen to, jak něco vypadá a jaký z něj máme pocit. Design je to, jak funguje,“ řekl kdysi Steve Jobs, a Apple se od této filozofie naštěstí dosud neodchýlil v počítačích je spousta funkcí, z jejichž výhod uživatelé těží, aniž by si nutně uvědomovali, že jde o nadprůměrné řešení.
Na první pohled drobnost, přesto velmi důležitá věc může být kvalita sluchátkového konektoru u počítače. Může vyvstat otázka, nakolik je to složitá záležitost, zda jde o víc než jen o to, zda funguje, nebo nefunguje, a zda tu vůbec nemluvíme jen o párkorunové součástce. U většiny PC ano, Apple však k tématu přistupuje úplně jinak, takže k pochopení je třeba si vyjasnit několik základních pojmů. Sluchátkový výstup na počítačích Mac je 3,5mm zásuvka, v běžné mluvě často nazývaná minijack nebo prostě jack. Zajímavostí je, že jde o vynález z 19. století, poprvé použitý ve starých telefonních ústřednách, který však obstál ve zkoušce času. Nejrozšířenějším rozměrem je 3,5 mm a kromě počítačů ho najdeme na řadě dalších zařízení. Princip je analogový, což vyžaduje použití digitálně‑analogového převodníku, anglicky DAC. Ten se samozřejmě nachází i v počítačích Mac a je doplněn zesilovačem signálu. Velmi zjednodušeně řečeno platí, že zvuk přehrávaný v počítači existuje jako digitální signál až do okamžiku, kdy dorazí k trojici tvořené DACem, zesilovačem a 3,5mm zásuvkou. Tato trojice ho převádí na průběžně se měnící střídavé napětí, čímž vznikají akustické frekvence, které pak rozezní připojená sluchátka či reproduktor. Mimochodem, část tohoto řetězce mají i bezdrátová sluchátka, například AirPods mají vlastní DAC, jenže tam zvuk míří rovnou do integrovaných měničů.
Vraťme se však k analogovým, tedy kabelovým sluchátkům a náhlavním soupravám, jejichž jednou z důležitých charakteristik je impedance, tedy střídavý odpor, který výrobci udávají v ohmech. Zjednodušeně řečeno to vyjadřuje, jak obtížné je dané příslušenství z elektrického hlediska vybudit. Většina běžných in‑ear i over‑ear sluchátek má typicky 16 až 32 Ω, zatímco serióznější modely určené pro domácí či studiové použití mohou mít 80, 250 nebo dokonce 300 Ω. Obecně lze říci, že modely s vyšším odporem vyžadují větší napěťovou rezervu a že pro maximální přenos signálu by se měla impedance zdroje, v našem případě počítače Mac, a připojeného zařízení shodovat.
U modelů MacBook Pro z roku 2021 a novějších, MacBook Air z roku 2022 a novějších, iMac a Mac mini z roku 2023, Mac Studio z roku 2022 a novějších a Mac Pro z roku 2023 a novějších používá 3,5mm sluchátkový výstup a příslušná signálová část detekci stejnosměrné zátěže a adaptivní výstupní napětí. Pod 150 ohmy je k dispozici až 1,25 V RMS a mezi 150 a 1000 ohmy až 3 V RMS. To znamená dvě věci. Zaprvé to, že počítače Mac rozpoznají, jaká sluchátka byla připojena, a podle toho upraví chování výstupu. Zadruhé uvedené hodnoty svědčí o mnohem větší výkonové rezervě a tím i lepší kompatibilitě, než jakou obvykle nabízí běžná PC základní deska či notebook.
Ty totiž zpravidla zvládnu rozumně vybudit například 32ohmová sluchátka, ale u 250ohmových či 300ohmových už mohou narazit. To neznamená jen nižší hlasitost, ale i plošší, méně energický projev, horší dynamiku a při vyšších hlasitostech i možné zkreslení. U kompatibilních Maců je tato pravděpodobnost mnohem menší, protože úroveň výstupního signálu se přizpůsobuje zátěži požadované připojeným zařízením. To samozřejmě neznamená, že pro audiofila, který svůj koníček bere velmi vážně, bude MacBook dokonalým zdrojem hudby, protože v tomto segmentu jsou požadavky jiné a více nabídne dedikovaný sluchátkový zesilovač. Ve srovnání s průměrnými notebookovými a PC řešeními však mluvíme o jiné lize už i v případě integrovaného sluchátkového konektoru u MacBooku Air.
Nestandardní použití ale nereprezentují jen zapřisáhlí audiofilové, protože stále více lidí používá citlivé IEM jak v profesionálním prostředí, tak jen pro rekreační poslech hudby. IEM je zkratka pro In-Ear Monitor a jde o sluchátka zasouvaná do zvukovodu, která začali hudebníci používat původně na živých koncertech v 80. letech, aby během vystoupení čistě slyšeli svou hru. Dnes si je však pořizuje čím dál víc lidí pro kvalitní poslech hudby. Označení citlivé zde znamená, že tato sluchátka dokážou dosáhnout vysoké hlasitosti i z velmi malého výkonu, což je zjevná výhoda v tom, že nevyžadují výkonný zdroj. Zároveň to ale může být i nevýhoda, protože mnohem snáz odhalí chyby zdroje či konektoru, šum pozadí nebo syčení. To, jak mizerný a hlučný je výstup notebooku, citlivé IEM odhalí okamžitě.
Na Audio Science Review zkoumali MacBook Air 2024 a podle měření dokáže jeho sluchátkový výstup dodat výkon 29 mW do 300 ohmů, 48 mW do 30 ohmů a 85 mW do 15 ohmů. Naměřené SINAD 97,9 dB naznačuje, že výstup má nízké zkreslení a je dostatečně čistý. Jde o ukazatel vyjadřující poměr užitečného signálu ke zkreslení plus šumu, takže čím vyšší hodnota, tím čistší je reprodukce v technickém smyslu. Závěr recenze je jednoznačný. Vedle takového Macu prostě není důvod používat externí sluchátkový zesilovač, ledaže by někdo chtěl používat opravdu zcela extrémní sluchátka.
Co to znamená pro uživatele Macu? Zaprvé to, že pokud chceš používat sluchátka s vyšší impedancí, která se hůř budí, MacBook pravděpodobně zůstane dostatečně výkonným a kontrolovaným zdrojem. Zadruhé, pokud připojíš citlivé IEM, bude výrazně menší šance výskytu šumu pozadí, provoz bude čistý, takže pravděpodobně nebude potřeba pořizovat samostatný sluchátkový zesilovač. Samozřejmě je třeba zdůraznit, že velmi seriózní DAP nebo USB sluchátkový zesilovač určený pro audiofily může mít i přesto výhodu, zejména pokud jde o sluchátka extrémně obtížně vybuditelná, ale výstupy Maců dokážou uspokojit nejen potřeby běžných uživatelů, nýbrž i uživatelů extrémně náročných na poslech hudby.
